|
Až po postupném upadání vinic a slučování samot za
branami Nového Města mohla v roce 1849 konečně vzniknout nová samostatná
obec Vinohrady. V roce 1875 došlo k jejímu rozdělení na Královské
Vinohrady a Žižkov. Už v roce 1879 byly Královské Vinohrady povýšeny na
město s vlastním městským znakem, na kterém je vyobrazen motiv vinné
ratolesti v rukou sv. Václava stojícího na pražských hradbách.
V roce 1922 se Vinohrady staly součástí Velké Prahy,
a to jako obvod Praha XII. Dnešní územní rozdělení Vinohrad na obvody Praha 2,3 a 10 má počátky už
v 60. letech minulého století. 
Kromě pozůstatků krásných vinic a sadů jako jsou
Grébovka, Riegrovy sady nebo Sady Svatopluka Čecha, vyrostla na Vinohradech také
spousta kamenných svědků naší minulosti. Hned za rohem nemůžeme přehlédnout
Vinohradskou vodárenskou věž. Tato novo-renesanční 40 metrů vysoká budova
plnila svůj účel od roku 1891 po celých 71 let. Dnes jsou v ní už jen
kanceláře a několik bytů. Architekt vodárenské věže Antonín Turek navrhoval i
další známé vinohradské budovy, např. Národní dům na Náměstí Míru nebo budovu
Vinohradské tržnice. V novorenesančním slohu vznikl na konci 19. stol. také
impozantní komplex honosného letního sídla pro průmyslníka Moritze Gröbeho.
V dnešních Havlíčkových sadech najdeme již zmiňované Královské vinice
s altánem, Gröbeho vilu, hradby i zbytky anglického parku s umělými
jeskyněmi.
K největším architektonickým památkám Vinohrad
určitě patří secesní budovy z počátku 20. století jako Hlavní nádraží,
Divadlo na Vinohradech nebo
o něco starší novorenesanční Smetanovo divadlo (dnešní Opera). Neměli bychom
samozřejmě opomínat také církevní stavby, jakými jsou novogotický Chrám svaté
Ludmily na Náměstí Míru, barokní viniční Kaple Svaté rodiny nad Nuselskými
schody nebo novější stavby kostela Nejsvětějšího srdce Páně z let 1928 –
32 na náměstí Jiřího z Poděbrad a areál Husova sboru za vodárenskou věží.
Z mnoha významných a nepřehlédnutelných vinohradských
domů připomeňme snad jen slavný dvojdům bratří Čapků, no a samozřejmě jako
třešinku na dortu secesní dům č. p. 1355 v Nitranské ulici č. 7
z roku 1902. Jeho sklepení, kde se zrovna nacházíme, původně sloužilo
k účelům uskladnění tuhého paliva obyvatel domu, později také jako
prádelna. Až v roce 1997 se zrodil nápad nenechat tyto unikátní prostory
utajené, ale přeměnit je v místo pro příjemné posezení místních i pocestných.
Sklípky a bývalá prádelna od té doby prošly několika rekonstrukcemi, tou
poslední v roce 2007.
Doufáme, že dnešní podobu ocení zejména milovníci dobrých
vín (jsme přece jen na Královských Vinohradech), ale i kávy, čaje a
v neposlední řadě i něčeho dobrého na zub. Připravili jsme pro Vás co možná největší výběr toho, co
můžete v útulném sklípku očekávat. Budeme se snažit, abyste se k nám
rádi vraceli a třeba jen u sklenky oblíbeného moku vzpomínali na časy
proslulých vinic našeho nejslavnějšího panovníka.
|
